Na ČT se vedou diskuse, kdy lidé spolu souhlasí

Rozhovor s novinářem Petrem Žantovským po udělení Ceny UČS za rok 2014

 

Naplňuje se odkaz roku 1989?

Jestli jsme v listopadu 1989 o něco usilovali nejvíce, tak to bylo právě přerušení všech propastí mezi lidmi, mezi literaturami, mezi umělci, mezi myšlenkami. O to jsme usilovali! A jestliže se to uskutečňuje jen velmi málo, či naopak dokonce vznikají nové propasti, tak mne to naplňuje velkým znepokojením. Tady na Cenách UČS za rok 2014 jsem měl ale příjemný pocit z toho, že zde vznikla spojnice mezi lidmi různých světových a literárních názorů, které ale spojuje navzájem touha po svobodné komunikaci. Například když dnes mezi oceněnými najdeme i profesora Erazima Koháka, který je jiného názoru, než někteří z nás. Vznikl zde tak určitý ostrov tolerance, a to mě potěšilo na dnešním předávání Cen Unie českých spisovatelů nejvíce.

Cítíte se tu svobodně?

Já chodím vždycky jen tam, kde se cítím svobodně. Ale když se dívám na východ od naší země, tak jsem naplněn velkou mírou skepse, protože mám pocit, že propastí vzniká mnohem více, že vzniká nová studená válka, možná nejenom studená, ale dokonce i horká! Je provokovaná a navíc úplně zbytečná.

Jak fungují česká média?

Naše média se obávají nazvat pravdu pravdou, obávají se napsat, že prezident Ukrajiny vede občanskou válku proti svému obyvatelstvu, že je podněcován a motivován nějakými dalšími zájmy ze západní Evropy nebo z USA. Proč si to média netroufají uvést či napsat? Existuje nějaký, třeba i důkazy podpořený názor. Proti němu mainstreamová média vystoupí s jiným názorem - ne, není to tak, agresorem je Putin! Dobrá, já odlišný pohled na věc beru, ale pojďme o této problematice diskutovat. Tady se ale nepěstuje diskuse, tady se pěstuje unifikovaný názor. Totiž že Putin je agresor a Ukrajina je oběť. Já si ale vůbec nejsem jistý, jestli to tak skutečně je. Pravda vzniká z diskuse a já jsem přesvědčen, že jestliže zanikne diskuse, jako zanikla namnoze na konci 80. let, tak je to velice škodlivé. Dnes diskuze zaniká znova a to velice agresivně. Bojím se těch možných důsledků!

Pracují v médiích lidé s mediálním vzděláním?

Ne. Média jsou naplněna namnoze lidmi bez formálního vzdělání, lidmi, za které mluví spíše mládí, nadšení a aktivismus. Kteří se nechají pocitově zkorumpovat. Nějaký politik jim řekne - tak mi tykej a říkej mi Karle. To je něco, co pro mladého novináře má obrovskou vnitřní cenu a v ten okamžik je jasně Karlův! Je jedno, jestli je to nyní Karel, nebo to byl třeba před 15 lety ministr Josef, který zval novináře na snídaně, a nabízel jim tykání, nebo ministr Jan. Na tom nezáleží, jeden důvod je psychologický, a tím je nedospělost a nezralost novinářů.

A druhý důvod?

Druhým důvodem je spirála mlčení, to je pojem z mediální teorie. Hned vysvětlím. Novinář si netroufne, pokud se nechce vyčlenit z určité komunity, říci něco jiného, než se od něho prostě očekává, protože by se tím vyčlenil, komunita by ho následně vytěsnila, a on by už do ní najednou nepatřil. A pokud novinář nemá dostatek psychické síly tomu vzdorovat a neřekne si - stojí mi to za to, já mám svůj právo a mám právo diskutovat o názorech, ne jen slepě papouškovat to, co se papouškovat má - tak v tu chvíli zůstane součástí stáda. A může pak jako jeho součást docela pohodlně, dlouho a za slušné peníze přežívat. Tedy stačí, když jako novinář zůstane konformní. Ale to platilo za všech režimů a ve všech dobách. Jen se to v současnosti vyhraňuje do té míry, že všechna média hlavního proudu se chovají podle tohoto vzorce. Což je samozřejmě šílené, protože to neplatí jen pro privátní média, ale i pro veřejnoprávní televizi! Rozhlas bych z toho částečně vyjmul, ten je v tomto ohledu, myslím, korektnější. Všimněte si, že v ČT se vedou diskuse, kde proti sobě sedí dva lidé, kteří mají spolu vést údajně polemiku, a oni spolu souhlasí! Kam se nás vytratila diskuse?

A o tom to je!

Ptal se Radovan RYBÁK