Pavel Kolář
Cena UČS za román Řeka pod hladinou
Pavel Kolář (* 1963) je český fyzioterapeut a jeden z nejuznávanějších fyzioterapeutů na světě. Do veřejného povědomí vstoupil především díky své péči o vrcholové české sportovce (například desetibojaře Romana Šebrleho, tenistu Radka Štěpánka nebo hokejistu Jaromíra Jágra) nebo prezidenty Václava Havla, Václava Klause i Miloše Zemana.
Je autorem několika lékařských publikací pro odbornou i laickou veřejnost. Mezi nejznámější z nich patří Labyrint pohybu (2018), kde poutavě popisuje základní principy lidského pohybu a odhaluje překvapivé souvislosti, nebo kniha Posilování stresem (2021), pojednávající o tom, jak využít stres a zátěž ke zvýšení vlastní odolnosti. Román Řeka pod hladinou je jeho prozaickou prvotinou, ale hned mimořádných kvalit.
Josef Urban
Cena UČS za literaturu faktu
Josef Urban (*1965) je bývalý reprezentant ve sjezdu na divoké vodě. Narodil se v Zábřehu na Moravě a v Praze absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK. Jeho literární autorská tvorba se prolíná s tvorbou filmovou. Jeho filmovým debutem se stal scénář k filmu Na vlastní nebezpečí (v režii Filipa Renče), kde do značné míry reflektoval svou profesionální dráhu vodáka a dobrodruha. Autorsky se ale podílel na mnoha dalších filmech, často jako scénárista a režisér – například Habermannův mlýn, 7 dní hříchu či Tenkrát v ráji. Cenu UČS dostává za dvojici knih Návrat do Valbone a Stíny Valbone, kde zpracoval dosud málo známé téma hrůz, které se děly za balkánské války na sklonku minulého století.
Ladislava Chateau
Cena UČS za kulturní publicistiku
Ladislava Chateau (*1950). Univerzitním vzděláním je právnička; do roku 1989 působila v sociálních službách, posléze učila na odborných učilištích. Druhou vlastí se jí stala Francie, kde v devadesátých letech krátce pracovala na české ambasádě v Paříži, jako publicistka spolupracuje s českou rozhlasovou stanicí Vltava, pravidelně přispívá do četných literárních a kulturních časopisů. Je autorkou životního příběhu svého prastrýce, který vyšel s názvem Barman rytířem Čestné legie, knihy o třech ženách, prvních psychoanalytičkách, Portrét pro Lou, Sabinu a Marii. Zároveň se věnuje překladům a v poslední době i scénářům. Má neodvislé názory a působivý kultivovaný jazyk a styl. Mimo jiné napsala řadu textů reflektujících ohromující literární odkaz Milana Kundery.
Mezi unikátní autorčiny knihy patří i historická studie Vlak do Výmaru aneb Rovnost, volnost a bratrství s Goebbelsem. Kniha objasňuje situaci ve Francii během druhé světové války, zejména v literárním světě. Podrobně se zabývá významnými francouzskými autory, jako byl například Robert Brasillach nebo Pierre Drieu La Rochelle, kteří se neblaze podíleli na eskalaci násilí, psali štvavě a neváhali se účastnit kongresů evropských intelektuálů ve Výmaru, které pořádal ministr propagandy Goebbels. Je to tolik potřebná sebereflexe, poučná i pro pochopení kohabitace umělců s mocí i v jiných časech a režimech. V mnoha směrech má své analogie i dnes.
Petr Zuska
Cena UČS za přínos českému baletu a choreografii
Petr Zuska (*1968) je český tanečník, choreograf, režisér a rovněž bývalý dlouholetý umělecký šéf Baletu Národního divadla v Praze. Vystudoval choreografii a režii neverbálního divadla na HAMU u profesora Ctibora Turby. Svou profesionální dráhu zahájil v Pantomimě Ladislava Fialky v Divadle Na zábradlí (1987–1989). Významnou fází v jeho kariéře se stalo angažmá v Pražském komorním baletu Pavla Šmoka. V letech 1992 až 1998 působil jako sólista Baletu Národního divadla v Praze. Po té byl v angažmá souborů v Mnichově a Augsburgu a sólistou Les Grands Ballets Canadiens v Montrealu. Od roku 2002–2017 byl uměleckým šéfem Baletu Národního divadla v Praze. Jako tvůrce má na svém kontě (od roku 1990) více než šedesát inscenací pro soubory a divadla v tuzemsku a po celém světě. Za svou interpretační i tvůrčí práci obdržel mnoho prestižních domácích i zahraničních ocenění.
V posledních letech se také výrazně společensky a občansky angažuje. Překročil i hranice svého profesního oboru a skládá písně, jimiž jako by navázal na nezapomenutelné písničkářství Karla Kryla. Vyjadřuje velmi jasné názory na problémy dneška a činí to s uměleckým nadhledem a mistrovstvím.
Monika Hoření
Cena UČS za kvalitní žurnalistiku
Monika Hoření (*1965) je dlouholetá novinářka levicového zaměření. Působila v Haló novinách, dnes týdeníku Naše pravda. Mimo jiné i díky jejímu otevřenému a vstřícnému přístupu se podařilo k původně stranickému listu přitáhnout i autory tzv. „odjinud“, třeba Jana Schneidera, Jana Kellera a další. Hoření se nikdy netajila svým politickým přesvědčením, které je ostatně v její rodině tradiční. Její otec Zdeněk Hoření byl šéfredaktorem Rudého práva. Kdyby dnes viděl, jak se z těch novin postupně vyvinul progresivisticko-liberalistický list zaměnitelný s obdobnými tiskovinami propagujícími dnešní vládní politiku, určitě by se divil. Monika Hoření se nediví, ale píše, kriticky, polemicky, ale vždy s jasným názorem. V současnosti je zástupkyní šéfredaktora Naší pravdy.
.
Fotografie Ivo Havlík