1. Literární salon – o autorech a knihách

Vlado Ríša – Vyšehradský incident

Spisovatel, publicista, překladatel, editor a nakladatel Vlado Ríša patří k význačným osobnostem české scifistické scény. Od počátku osmdesátých let propaguje fantastiku a v tomto žánru tvoří. Publikoval přes třicet románů - od scifi přes historickou fantasy až k půvabným pohádkám pro děti, a řadu antologií. Téměř třicet pět let také vydával literární časopis Ikarie, později XB-1, v němž se objevovaly povídky předních světových a tuzemských autorů. Vyšehradský incident je dokladem, jak svěží, napínavá, humorná a přitom ryze česká může fantastika být.

Doc. PhDr. Petr Sak, CSc. – Česká společnost na prahu třetího tisíciletí

V roce 1969 vystudoval obor vzdělávání a výchova dospělých-sociologie kultury na Fakultě sociálních věd a publicistiky UK, v roce 1972 tamtéž získal titul PhDr. v oboru pedagogická psychologie a dizertaci obhájil v r. 1977 v oboru sociologie, specializace sociologie mládeže a sociologie výchovy na Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV. Ve své vědeckovýzkumné činnosti se věnuje především oblastem hodnotové orientace a životních cílů mládeže, spirituality mládeže, volného času a volnočasových aktivit mládeže, otázkami sociální zrání, vztahu médií a mládeže, ale i problémem sociální deviace mládeže, úlohy a funkce mládeže v reprodukci společnosti, otázkám generace. Velmi ceněná je také jeho kniha Úvod do teorie bezpečnosti (2017). V posledních letech se intenzivně věnuje i publikování politicko-kritických článků, analýz a statí, z nichž je také složen tento soubor.

Doc. Mgr. Petr Žantovský, Ph.D. – Cenzura versus svoboda slova

Vystudoval žurnalistiku, dějiny a teorii masmédií. Je autorem cca 40 knih odborných, popularizačních, ale i beletristických. Za básnickou sbírku Zakázané květiny dostal Výroční cenu Slovak-centra Pen klubu, za knihu Necenzurované eseje cenu E.E.Kische za literaturu faktu. V roce 2017 převzal z rukou prezidenta republiky Státní vyznamenání za zásluhy v oblasti kultury a školství. V současnosti působí jako docent na Vysoké škole ekonomické v Praze. Učí tam i předměty týkající se propagandy a dezinformací, tedy i otázky cenzury a svobody slova. To jej přivedlo k hlubšímu ponoru do historie těchto disciplín a pohledu na jejich současný stav. Kniha přináší historické dokumenty, ale i současné reflexe cenzurní praxe, zejména konstatování, jak hluboce si dnes, stejně jako kdykoli jindy protiřečí pojmy cenzura a svoboda slova.

 

Videozáznam z akce najdete zde:

https://www.youtube.com/watch?v=zqnLlT1NiZo

  1. LITERÁRNÍ SALON – tisková informace

Jiří Žáček / Evy

Letos v únoru vydal básník Jiří Žáček výbor ze svých milostných básní EVY. Knížka napovídá, že hlavní básníkovou múzou byla jeho žena Eva, ale inspiroval se i Evami jiných jmen. Knížka, bohatě ilustrovaná magickými litografiemi Vladimíra Suchánka a v grafické úpravě výtvarníkova syna Martina, vyšla v nakladatelství Šulc-Švarc a byla přivítána na svět na letošní výstavě litografií Vladimíra Suchánka v galerii Goma na Betlémském náměstí. Zájemci o koupi knížky se mohou obrátit na eshop.sulc-svarc.cz.

Dušan Spáčil – Jin a  young

Zdánlivě nenápadný, ale značně osobitý a nezaměnitelný básník Dušan Spáčil představí svou novou knihu, která co nevidět vyjde v nakladatelství Šulc a Švarc a ilustracemi ji provází Jan Gabler. Dušan Spáčil vydal zatím tyto sbírky: Krajina vláčků Piko, Přebytečný anděl, Hvězdné války, Neználek a Daidalos, Pokud se  střelím do spánku, Existenciální kakao a Veď mě ve tmě.. Jeho neokázalou, často civilní a překvapivě pointovanou poezii ocenil uznalými recenzemi opakovaně například klasik české literární kritiky Milan Blahynka v LUKu.

Eva Frantinová – Na přeskáčku

Narodila se 4. 9. 1956 v Praze. Od roku 1970 do roku 1977 studovala na státní konzervatoři houslovou hru, ale záhy se začala věnovat poezii. Časopisecky publikuje do roku 1975 (Tvorba, Literární měsíčník, Obrys-Kmen, Host, Salon Práva, Divoké víno na internetu), od roku 1979 publikuje knižně – debutovala v nakladatelství Mladá Fronta básnickou sbírkou Noci bez krajnic. Od roku 1990 píše také básnickou prózu. Je autorkou básnických sbírek Noci bez krajnic (MF 1979), Brýle pro jestřáby (PmD, Mnichov 1992), Vzkaz bosé stopy (Alfa - Omega, 1999), Beseda pro jeden hlas (Alfa Omega, 2000), Azbestové mosty (výbor) (Prospektrum, 2005), Mobily derou peří (Protis, 2008), Kapesní déšť (Printia, 2011), Z hvězdy pod okap (Periskop, 2011), Sešívaný cherubín (Periskop 2013), Časovaná růže (Periskop 2015), Nerozstříhaný život (Periskop 2018), Srdcové pleso (Weber, 2020), Zapřená jízda (Weber, 2021), Předzpěv (Weber, 2022), Dvouplášťové básně (Periskop 2024), Zavírací hodina (Kmen 2024). Z prozaických knih vydala Prstem po mapě těla (Host, 1999 první vydání, Host, 2003 druhé vydání), Kosti jsou vrženy (Futura, 2000), Hudba psaná pro měděný drátek (Cherm, 2001), Vteřinové romány (Orego, 2002), Praha dvouvěžatá (Host, 2003), Srolované sny (CZ Books, 2004), Pod pokličkou... (Futura 2008), Nehybný ráj (Gimli, 2008), Hladce a obrace (Weber 2019). Na 2. literárním salonu představí připravovanou knihu Na přeskáčku.

Vladimír Skalský – básně

Vladimír Skalský sa narodil 26. 4. 1972 v Prešove, vyštudoval teoretickú fyziku na Matematicko-fyzikálnej fakulte Karlovej univerzity v Prahe. Od roku 1996 je podpredsedom Slovensko-českého klubu a zástupcom šéfredaktora časopisu Slovenské dotyky, od roku 2004 editorom literárneho štvrťročníka Zrkadlenie/Zrcadlení. Je predsedom Svetového združenia Slovákov v zahraničí, riaditeľom Slovenského domu v Prahe a od minulého roku aj prezidentom Slovenského centra PEN. Autor zbierok básní K tichu (2000) a Z dvoch brehov (2017) a zbierky esejí Kľúčové slová: Praha, Slovensko, literatúra (2004). Slovenské literárne centrum a Slovenské centrum PEN pripravujú vydanie jeho knihy esejí Slovensko-slovenský dialóg. Autor, spoluautor či redaktor troch desiatok ďalších kníh. Jeho básne a eseje boli preložené do angličtiny, bulharčiny, francúžštiny, češtiny, čínštiny, maďarčiny, ruštiny, srbčiny a ukrajinčiny

 

Videozáznam z akce najdete zde:

https://www.youtube.com/watch?v=IGlVmO-05Hw&t=4489s

 

 

První z řady nově přichystaných literárních akcí nese název Literární salón a proběhla ve Slovenském domě v Praze 13. března.

U zrodu myšlenky Salonu byla snaha, iniciovaná nejprve Unií českých spisovatelů, propojovat aktivity různých literárních organizací působících nejen v České republice, ale i na Slovensku. Tato snaha se setkala s mimořádně kladnou odezvou od Obce spisovatelů ČR (předseda Tomáš Magnusek), Klubu Českých a slovenských spisovatelů (předseda Luboímír Brožek) a Slovenské centrum PENklubu (předseda Vladimír Skalský). A protože jsme se všichni shodli, že přinejmenším v oblasti kulturní a literární pro nás ani po rozdělení repbliky v roce 1993 neexistuje důvod vytvářet hranice, neboť naše jazyky jsou si blízké, naše kulturní i společenská minulost rovněž, tak jsme Salon pojednali "federálně". Postupně se v němž představí umělcí z obou stran řeky Moravy, budou prezentovat svá nová díla, dojde i na autorská čtení a samozřejmě diskuse na témata, která nám všem jsou blízká: především obava o budoucí postavení literatury a obecně kultury ve společnosti.

Na 1. Literárním salonu představila Jaroslava Pechová svou knihu o spisovateli Otu Pavlovi Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla, která se dočkala už 7.vydání, což je v naší zemi dnes opravdové unikum. Kniha vyšla k 50.výročí úmrtí tohoto velkého básníka slov, jednoho ze stěžejních autorů české literatury 20.století.

Dalším hostem na pódiu byl spisovatel a básník Martin Petiška, který přinesl ještě tiskárnou vonící vydání jeho v pořadí 100. (opravdu: sté) knihy Podivuhodné cesty Ámose Goldsilbera, a také prezentoval nedávno vydanou knihu poesie Evropská kniha živých, o níž její autor řekl: "Kniha  líčí osudy "starého světadílu", zachycuje archetypy jeho dějin... ilustruje v epických básních osud Evropanů a Evropanek během mnoha pokolení. Od pravěkých dob, přes antické časy do současnosti popisuje podivuhodné osudy, klene oblouk i pomocí příběhů do daleké budoucnosti. Vypráví o osudech kontinentu v řadě strhujících příběhů. O společném domově jménem Evropa."

A konečně program poeticky uzavřel básník Lubomír Brožek přednesem několika sonetů ze své vrcholné sbírky Kuks, kde na jakýchsi vnitřních dialozích se sochami Matyáše Brauna úvažuje o lidských ctnostech a neřestech.

Příští, v pořadí druhý Literární salon se bude konat 10. dubna v 17 hodin na stejném místě - Slovenský dům, Praha 1, Soukenická 3. Zvláštní pozvánku zanedlouho obdržíte.

Se srdečnými pozdravy

Petr Žantovský

předseda UČS

 

Vážení mistři pera libovolného věku, profese, bydliště, zájmů či jiných preferencí,

a též vážené mistryně téhož, avšak to je ošklivé slovo, které se skoro stydím použít, ale dnes se to tak má, tak se nedá nic dělat :-)

Pokud jste se svými knihami, rukopisy a nápady sami, pojďte mezi nás, rádi vás uvítáme v řadách Unie českých spisovatelů, což je nejen literární, ale obecně kulturní spolek s dlouhou historií a snad i dobrou budoucností. Vcelku nic to po vás nechce, jen napsat na email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., že vás to zajímá, a obratem dostanete veškeré informace.

Naopak pro vás chystáme řadu novinek: nejen každoroční udělování Cen Unie českých spisovatelů (o těch prosincových se můžete dočíst např. zde: http://www.uniespisovatelu.cz/index.php) ale i pravidelná neformální setkávání, dobré kontakty s jinými spisovatelskými organizacemi u nás i na Slovensku (pořád jen jsme tak trochu ti federálové, aspoň v kultuře určitě), také spisovatelské konference, prezentace knih autorů našeho okruhu atd. Takže se už na vás těšíme. Pište a ozvěte se.

Srdečně vás zdraví a na setkání se těší

Petr Žantovský

předseda Unie českých spisovatelů

Pavel Kolář 

Cena UČS za román Řeka pod hladinou

Pavel Kolář (* 1963) je český fyzioterapeut a jeden z nejuznávanějších fyzioterapeutů na světě. Do veřejného povědomí vstoupil především díky své péči o vrcholové české sportovce (například desetibojaře Romana Šebrleho, tenistu Radka Štěpánka nebo hokejistu Jaromíra Jágra) nebo prezidenty Václava Havla, Václava Klause i Miloše Zemana.

Je autorem několika lékařských publikací pro odbornou i laickou veřejnost. Mezi nejznámější z nich patří Labyrint pohybu (2018), kde poutavě popisuje základní principy lidského pohybu a odhaluje překvapivé souvislosti, nebo kniha Posilování stresem (2021), pojednávající o tom, jak využít stres a zátěž ke zvýšení vlastní odolnosti. Román Řeka pod hladinou je jeho prozaickou prvotinou, ale hned mimořádných kvalit.

Josef Urban

Cena UČS za literaturu faktu

Josef Urban (*1965) je bývalý reprezentant ve sjezdu na divoké vodě. Narodil se v Zábřehu na Moravě a v Praze absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK. Jeho literární autorská tvorba se prolíná s tvorbou filmovou. Jeho filmovým debutem se stal scénář k filmu Na vlastní nebezpečí (v režii Filipa Renče), kde do značné míry reflektoval svou profesionální dráhu vodáka a dobrodruha. Autorsky se ale podílel na mnoha dalších filmech, často jako scénárista a režisér – například Habermannův mlýn, 7 dní hříchu či Tenkrát v ráji. Cenu UČS dostává za dvojici knih Návrat do Valbone a Stíny Valbone, kde zpracoval dosud málo známé téma hrůz, které se děly za balkánské války na sklonku minulého století.

 

Ladislava Chateau

Cena UČS za kulturní publicistiku

Ladislava Chateau (*1950). Univerzitním vzděláním je právnička; do roku 1989 působila v sociálních službách, posléze učila na odborných učilištích. Druhou vlastí se jí stala Francie, kde v devadesátých letech krátce pracovala na české ambasádě v Paříži, jako publicistka spolupracuje s českou rozhlasovou stanicí Vltava, pravidelně přispívá do četných literárních a kulturních časopisů. Je autorkou životního příběhu svého prastrýce, který vyšel s názvem Barman rytířem Čestné legie, knihy o třech ženách, prvních psychoanalytičkách, Portrét pro Lou, Sabinu a Marii. Zároveň se věnuje překladům a v poslední době i scénářům. Má neodvislé názory a působivý kultivovaný jazyk a styl. Mimo jiné napsala řadu textů reflektujících ohromující literární odkaz Milana Kundery.

Mezi unikátní autorčiny knihy patří i historická studie Vlak do Výmaru aneb Rovnost, volnost a bratrství s Goebbelsem. Kniha objasňuje situaci ve Francii během druhé světové války, zejména v literárním světě. Podrobně se zabývá významnými francouzskými autory, jako byl například Robert Brasillach nebo Pierre Drieu La Rochelle, kteří se neblaze podíleli na eskalaci násilí, psali štvavě a neváhali se účastnit kongresů evropských intelektuálů ve Výmaru, které pořádal ministr propagandy Goebbels. Je to tolik potřebná sebereflexe, poučná i pro pochopení kohabitace umělců s mocí i v jiných časech a režimech. V mnoha směrech má své analogie i dnes.

Petr Zuska

Cena UČS za přínos českému baletu a choreografii

Petr Zuska (*1968) je český tanečník, choreograf, režisér a rovněž bývalý dlouholetý umělecký šéf Baletu Národního divadla v Praze. Vystudoval choreografii a režii neverbálního divadla na HAMU u profesora Ctibora Turby. Svou profesionální dráhu zahájil v Pantomimě Ladislava Fialky v Divadle Na zábradlí (1987–1989). Významnou fází v jeho kariéře se stalo angažmá v Pražském komorním baletu Pavla Šmoka. V letech 1992 až 1998 působil jako sólista Baletu Národního divadla v Praze. Po té byl v angažmá souborů v Mnichově a Augsburgu a sólistou Les Grands Ballets Canadiens v Montrealu. Od roku 2002–2017 byl uměleckým šéfem Baletu Národního divadla v Praze. Jako tvůrce má na svém kontě (od roku 1990) více než šedesát inscenací pro soubory a divadla v tuzemsku a po celém světě. Za svou interpretační i tvůrčí práci obdržel mnoho prestižních domácích i zahraničních ocenění.

V posledních letech se také výrazně společensky a občansky angažuje. Překročil i hranice svého profesního oboru a skládá písně, jimiž jako by navázal na nezapomenutelné písničkářství Karla Kryla. Vyjadřuje velmi jasné názory na problémy dneška a činí to s uměleckým nadhledem a mistrovstvím.

Monika Hoření

Cena UČS za kvalitní žurnalistiku

Monika Hoření (*1965) je dlouholetá novinářka levicového zaměření. Působila v Haló novinách, dnes týdeníku Naše pravda. Mimo jiné i díky jejímu otevřenému a vstřícnému přístupu se podařilo k původně stranickému listu přitáhnout i autory tzv. „odjinud“, třeba Jana Schneidera, Jana Kellera a další. Hoření se nikdy netajila svým politickým přesvědčením, které je ostatně v její rodině tradiční. Její otec Zdeněk Hoření byl šéfredaktorem Rudého práva. Kdyby dnes viděl, jak se z těch novin postupně vyvinul progresivisticko-liberalistický list zaměnitelný s obdobnými tiskovinami propagujícími dnešní vládní politiku, určitě by se divil. Monika Hoření se nediví, ale píše, kriticky, polemicky, ale vždy s jasným názorem. V současnosti je zástupkyní šéfredaktora Naší pravdy.

.

Fotografie Ivo Havlík

Devátý ročník udělování Krameriovy ceny za nezávislou žurnalistiku se uskuteční 4. 12. 2024.

Členové UČS na schůzi konané 23. 11. 2024 zvolili nové předsednictvo, které je nyní 13členné, a dále i předsedu UČS. Tím se stal novinář a spisovatel Petr Žantovský.

Ceny UČS za rok 2024 byly slavnostně uděleny 29. 11. 2024 ve Slovenském domě v Praze. 

Oceněni byli:

Pavel Kolář: Za román Řeka pod hladinou
Josef Urban: Za literaturu faktu
Ladislava Chateau: Za kulturní publicistiku
Petr Zuska: Za přínos českému baletu a choreografii
Monika Hoření: Za kvalitní žurnalistiku

Večer věnovaný básníkovi, který miloval, přemýšlel a neodpouštěl, se uskutečnil 12. 9. 2024 ve Slovenském domě v Praze.

Napsala mi moudrá autorka: „Nevěděla jsem, že je tak nemocný“. Bodejť by mohla vědět. Neviděla ho snad víc než rok. Pouze korespondovali. V jeho depeších na internetu – lakonických jako téměř vždycky – ani náznak, že není v plném zdraví.

Po smrti Michla Černíka a krátce před svým skonem napsal Karel Sýs text Odešel za svou hvězdou:

V červnu a červenci 2024 nás opustili dvě osobnosti z řad Unie českých spisovatelů. Michal Černík, čestný místopředseda, a Karel Sýs, dlouholetý předseda Unie. Tato ztráta je pro nás bolestná a nenahraditelná. K oběma vynikajícím autorům a organizátorům uměleckého dění se budeme i nadále vracet. 

UČS zve své členy na Valnou hromadu v sobotu 18. listopadu 2023 v 10 hodin v Praze 1, ul. Politických vězňů 9, 3. patro, místnost č. 153.

Unie českých spisovatelů předala Ceny UČS za rok 2023.
Slavnostní předání cen proběhlo v pátek 3. listopadu 2023 v 17 hodin ve Slovenském domě v Praze.

 

 

 

 

 

Vážení přátelé,

scházíme se na Cenách Unie českých spisovatelů již po sedmnácté. Bývá zvykem bilancovat v desítkové soustavě, nicméně situace světa, v němž je nám dáno žít, nás nutí žít ze dne na den.

Unie českých spisovatelů vyhlásila laureáty Cen UČS za rok 2022.

Karel Sýs převzal 29. 6. 2022 Krameriovu cenu, která byla udělena týdeníku LUK.

Unie českých spisovatelů vyhlásila laureáty Cen UČS 2021 v sobotu 6. listopadu 2021.

Americký odborník na masmédia Neil Postman ve své slavné knize esejí Ubavit se k smrti (vyšlo 1985) srovnává základní premisy Georga Orwella z románu 1984 (vyšlo 1949) a Aldouse Huxleyho z knihy Konec civilizace (vyšlo 1932): „Orwell se bál těch, kdo zakazují knihy. Huxley se bál toho, že nebude důvod knihy zakazovat, protože nebude nikdo, kdo by je chtěl číst. Orwell se bál těch, kdo nás chtějí zbavit informací. Huxley se bál těch, kdo nám nabídnou příliš mnoho in formací a zatlačí nás do pasivity a egoismus. Orwell se bál, že před námi skryjí pravdu. Huxley se obával, že pravda zmizí v moři nepodstatného.“

Otázka ankety zněla: Do jaké míry se Orwellovy a Huxleyovy vize budoucnosti stávají realitou?

Odpovědi najdete v LUKu:
http://www.obrys-kmen.cz/index.php/rocnik-2021/394-34-2021-25-srpna-2021/3800-orwell-huxley-a-korona
http://www.obrys-kmen.cz/index.php/rocnik-2021/393-33-2021-18-srpna-2021/3784-bdi-nad-nami-velky-bratr-cast-2
http://www.obrys-kmen.cz/index.php/rocnik-2021/392-32-2021-11-srpna-2021/3783-bdi-nad-nami-velky-bratr

Vedení UČS schválilo založeni pobočky Unie ve Vietnamu pro české a vietnamské spisovatele, kteří v této zemi žijí. Předsedou pobočky byl jmenován Ing. Do Ngoc Viet Dung, MSc.

Předání Cen UČS, které se mělo uskutečnit v sobotu 7. 11. 2020, bylo z důvodu současné epidemiologické situace odloženo. Vzhledem k tomu, že předání Cen není stále možné, rozhodla se UČS jména laureátů zveřejnit.
Oceneni byli:

Jiří Adamec: Za ryze české režijní umění
Lubomír Brožek: Za básnickou sbírku Kuks
Jiří Krampol: Za humor vnášený do našeho života
Milena Městecká: Za knihu Evropa v agonii pochodů smrti 1944-1945
Josef Velčovský: Za originální malířskou tvorbu
Dagmar Žaludová: Za založení literární soutěže Kouzelný klíč

Krameriovy ceny za nezávislou žurnalistiku budou předány 30. června 2020.

Kalendář Našeho vojska (cítíte tu ironii?) s gesichty válečných zločinců je jen nepatrná špička hnědého ledovce, který se sune do stále ještě naší vlasti. Předcházely mu hrnky a trička s týmiž obličeji. To je jen pokusný balónek.

Předsednictvo UČS se rozhodlo na základě nepříznivé epidemiologické situace v naší zemi zrušit konferenci plánovanou na jaro letošního roku. 

Rozhovor Karla Sýse pro Sputniknews.com:
https://cz.sputniknews.com/nazory/2020021311498253-karel-sys-ombudsman-je-cizi-slovo-cesi--jako-bychom-byli-predposani-pred-panskou-rasou/

Rozhovory s Vladimírem Janovicem a Karlem Sýsem naleznete zde:

https://prahatv.eu/porady/dialogy-s-kulturou/dialogy-s-kulturou-27-11-2019-18-33

https://prahatv.eu/porady/dialogy-s-kulturou/dialogy-s-kulturou-16-10-2019-18-33 

Ceny UČS za rok 2019 byly předány 9. 11. 2019.

Cenu Františka Hrubína převzal 14. 11. 2019 v Muzeu umění a designu v Benešově Vladimír Křivánek za sbírku Duše je divný pták.

Týdeník Literatura - Umění - Kultura přišel s anketní otázkou:

Ludvík Vaculík na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů v červnu 1967 prohlásil, že "za dvacet let nebyla u nás vyřešena žádná lidská otázka". Jakou lidskou otázku podle Vás vyřešil a jakou nevyřešil za třicet let kapitalismus?

Odpovědi naleznete v týdeníku LUK 18. 12. 2019

http://www.obrys-kmen.cz/index.php/rocnik-2019/307-49-2019-18-prosince-2019/3071-anketa-luku

a 8. 1. 2020

http://www.obrys-kmen.cz/index.php/rocnik-2020/309-1-2019-8-ledna-2020/3081-anketa-luku-2

Konference UČS 30 let od Listopadu se uskutečnila 13. dubna 2019.
Příspěvky přednesené na konferenci budou publikovány v týdeníku Literatura-Umění-Kultura.

Můžeš se podělit se svým pocitem, se kterým jsi přijal udělení Ceny Františka Hrubína za básnickou sbírku Stébla?

Byl jsem opravdu zaskočen, a to velice příjemně. Pro mne je takové ocenění podanou rukou lidí, kteří jsou i mými lidmi. Ceny si vážím obzvláště proto, že je prvním oceněním mé poezie po třiceti letech.

Cena Františka Hrubína byla předána 7. 11. 2018 v Benešově. Cenu obdržel Michal Černík za sbírku Stébla.
Cenu uděluje Hejtmanka Středočeského kraje a Klub českých a slovenských spisovatelů. 

Rozhovor Radovana Rybáka s Karlem Sýsem.
 

Unie českých spisovatelů uspořádala výroční členskou schůzi. Konala se v sobotu 26. května 2018.
Táma schůze bylo 100 let republiky a kultura.
Příspěvky ze schůze budou publikovány v týdeníku Literatura - Umění - Kultura.
Na schůzi bylo rovněž zvoleno nové předsednictvi UČS.

Vážení kolegové!

Když mi Karel Sýs oznámil, že mi Unie českých spisovatelů udělí cenu za knihu o Janu Husovi,  v prvním okamžiku jsem nevěděla, jestli jsem dojatá nebo se raduji. A když Vám teď za cenu děkuji, víc mě nutí o ní přemýšlet, protože je to ocenění opravdu mimořádné.

Básník Karel Sýs, jež právě oslavil sedmdesátiny, byl hostem pořadu Hovory vysílaného stanicí Český rozhlas Plus. Pořad si můžete poslechnout zde: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3679185

Odpovědi v nové anketě Unie českých spisovatelů.

Novinář Petr Žantovský a básník a spisovatel Karel Sýs hovořili v Debatním klubu o literatuře a poezii.
Záznam jejich rozhovoru naleznete zde: http://www.debatniklub.cz/?p=19342

Odpovědi v anketě UČS II

  1. Která díla z české literatury od roku 1945 do současnosti považujete za stěžejní?